Bavlna

Zpět...

Bavlna - historie

Bavlna se pěstuje v různých částech světa po mnoho staletí. Archeologové našli bavlněné tkaniny v jeskyních v Mexiku, jejich stáří je odhadováno na min. 7000 let. Také existují důkazy o existenci bavlny v Egyptě již v roce 12000 př. nl. Další nálezy pochází z Indie (5000 př. nl), Peru (2500 př. nl) a jihozápadní USA (500 př. nl). Do bavlny se odívali lidé ve starověkém Egyptě, Číně a Indii. Nejstarší písemná zmínka o bavlně v Indii pochází z roku 1500př.n.l. Bavlna byla známa jihoamerickým Indiánům, vzorky bavlněných tkanin byly nalezeny ve většině jejich starověkých hrobek. Také Kolumbus našel Indiány odívané do bavlny.

Bavlna byla známa Řekům jako "vlněný strom" a byla snově popsána v některých starořeckých knihách (Herodotos, 500př.n.l.). Do Evropy se ale nedostala dříve než kolem roku 900 n.l., když ji s sebou z Arábie přinesli dobyvační Maurové. Nejprve se objevila ve Španělsku, odkud se postupně rozšířila po celé Evropě.

Během období pozdního středověku, se bavlna stala známým dovozovým vláknem, bez znalosti toho, jak bylo získáváno. Protože bavlna byla podobná vlně, lidé se domnívali, že pochází z rostlin, které nesou ovce. Cestovatel a spisovatel John Mandeville v roce 1350 uvedl ve své knize jako fakt, nyní absurdní přesvědčení: "Je tam (Indie) nádherný strom, který nese malé beránky na koncích svých větví. Tyto větve se sklání k zemi, aby se jehňata mohla nakrmit, když mají hlad. Tato domněnka zůstala zachována v názvu pro bavlnu v mnoha evropských jazycích, jako je německy Baumwolle, který se překládá jako "vlněný strom" (Baum znamená "strom", Wolle znamená "vlna"). Do konce 16. Století se bavlna pěstovala ve všech teplejších oblastech Asie a Ameriky. Foto: Wikipedia (Vegetable Lamb of Tartary)

Menší výroba se vyskytovala v severní Itálii již v šestnáctém století. Odtud se povědomí o bavlně dostalo do Nizozemska. Na počátku sedmnáctého století vykulminoval náboženský problém v Nizozemsku a ve Flandrech a někteří vlámští výrobci bavlny, tkalci a přadleny, kteří se zúčastnili těchto sporů, museli uprchnout, aby si zachránili život, stejně jako zpracovatelé vlny. Původně se imigranti usadili v hrabství Lancashire, kde se okamžitě prosadili. S tímto nadějným začátkem se během 17. století stal Lancashire nejvýraznější lokalitou zpracovávající bavlnu. V roce 1641 byl bavlnářský průmysl již pevně zakotven v domovech lidí v oblasti kolem města Manchesteru.

Po šestnáctém století dovoz bavlny z Indie do všech koutů Evropy stabilně vzrůstal. Prostřednictvím Východoindického obchodu s bavlnou a mnoha dalších věcí, jako koření, hedvábí, šperky, si evropští obchodníci, zejména ti z Východoindické společnosti (East India Company), nashromáždili velké bohatství. Nějaký čas byl anglické obchod s indickým zbožím řízen monopolem Východoindické společnosti a schvalován královnou Anglie.

Anglie zaujala prvenství ve výrobě bavlny. V době americké války za nezávislost, získala Anglie takové výrobní schopnosti, že se stala silným konkurentem pro světový obchod s textilem. Bylo to částečně proto, že politika Anglie nutila britské kolonie, aby si kupovaly Anglií vyrobené zboží. V roce 1656 anglická vláda zakázala americké kolonie dovážet suroviny k výrobě látek. Zákon měl dvojí efekt, zejména v Massachusetts, kde na jedné straně působila jako stimul pro domácí pěstování, a na druhé straně vedl k pašování zahraničních materiálů bez placení daní Anglii. Stejná politika byla prosazována i doma v Anglii. Za naprosto legitimní se považovalo nutit své vlastní lidi ke koupi anglické zboží. Ve Skotsku v roce 1775 byla založena společnost, která měla za cíl odradit skotské a anglické ženy od nošení zboží, bavlněných šatů a šatů vyrobených v Indii a snažila se je přimět ke koupi anglického zboží, i když surová bavlna, ze kterých byly britské produkty ušity, přišly z Indie. Nejen tato opatřením, ale také přirozené výhody Anglie, jako je klima, levná energie, dostupná doprava po moři, způsobily v Anglii rychlý růst textilního průmyslu.

Od 1840 nebyla Indie již schopna dodávat obrovské množství bavlněných vláken potřebných pro britské mechanizované továrny. Navíc se vznikem americké bavlny vyšší kvality (díky delším, silnějším vláknům dvou domácích původních amerických druhů, (Gossypium hirsutum a Gossypium barbadense), začali britští obchodníci nakupovat bavlnu z plantáží ve Spojených státech a Karibiku. Ta byla také mnohem levnější, protože byla vypěstována neplacenou prací otroků. Do poloviny 19. století, se pěstování bavlny stalo páteří jižní americké ekonomiky a hlavním zaměstnáním většiny otroků.

Během americké občanské války, americký vývoz bavlny klesl v důsledku blokády unie v jižních přístavech a také kvůli strategickému rozhodnutí federační vlády ke snížení vývozu v naději, že Británie uzná konfederaci nebo vstoupí do války. To donutilo Británii a Francii zaměřit se na egyptskou bavlnu. Britští a francouzští obchodníci mohutně investovalo do bavlněných plantáží a Egyptská vláda místokrále Isma'il si vyžádala značné půjčky od evropských bankéřů a burz. Po konci americké občanské války v roce 1865 britští a francouzští obchodníky opustili egyptské plantáže bavlny a vrátili se k levnému americkému vývozu, čímž způsobili, že se Egypt dostal do spirálového deficitu, který vedl k bankrotu země v roce 1876 a stal se klíčovým faktorem odloučení Egypta od britského impéria v 1882.

Během posledních sta let, začaly Spojené státy dohánět náskok Anglie a dostali se na přední místa mezi producenty a výrobce bavlny. Současná roční produkce bavlny blíží k 15.000.000 balíků, každý o hmotnosti téměř 500 liber. Během posledních čtyřiceti let také Německo dostalo na třetí místo ve výrobě bavlny. 

Zpět...